Cihelňáci v Novém domově

Zveřejněno: 20. prosince 2018

K vykonání milých skutků není třeba mnoho – stačí dobrá vůle. Ale na začátku všeho musí být nápad. A ten měla nedávno jedna naše žákyně, Sabka z 9. A – pojďme potěšit seniory v karvinském Novém domově, zpříjemníme jim adventní čas! Okamžitě se přidaly paní učitelky Moskalová a Dziadziová s Cihelňáčkem a také naše „školní recitátorka a dramatická umělkyně“ Anetka z 8.B. S celou akcí pomáhali ještě dva žáci „neCihelňáci“ – Barča a Matěj. A tak trochu i já.
Sešli jsme se v krásně vánočně vyzdobené jídelně domova seniorů v Karviné - Novém Městě hodinu před plánovaným vystoupením. Vše se muselo nazkoušet, nachystat pro účinkující nástroje a také bylo potřeba zmírňovat trému, která postihla bez výjimky všechny. Mezitím se jídelna zaplnila obecenstvem, pracovnice domova postupně přivedly babičky a dědečky, mnohé přivezly na vozíčcích, protože už nemohou sami chodit. Napětí mezi účinkujícími v zákulisí a v šatně se stupňovalo, ale byla to taková příjemná nervozita – jestli se vystoupení bude líbit, co když něco zkazíme, paní učitelko, my se bojíme – samozřejmě jsme děti uklidňovaly, ale dobrý pozorovatel by postřehl, že se nám neodpovídalo vůbec lehce - začínalo nás přemáhat dojetí.


Matěj - moderátor všechny přivítal a už se Cihelňáček rozjel pod laskavou taktovkou paní učitelky. A pak to svištělo, jedna písnička za druhou, sóla, sborový zpěv, došlo i na flétničky, vše doplnila Anetka mluveným slovem a zazpívala s kytarou. Dozněly poslední tóny, poděkování obstarala Sabka s Barčou, přání, potlesk a konec. To to uteklo! Fotila jsem, jak to šlo - až budete prohlížet fotografie, prosím o tolerantní přístup, není snadné zaostřovat přes slzy.
Tak ještě dohlédnout na to, aby se děti pořádně oblékly do mrazu, naložit nástroje do auta, rozloučit se s příjemnými lidmi v domově……..moment, ještě není konec – někteří ze seniorů poznali mezi účinkujícími dětmi své známé, takže se mohli pozdravit a popřát si pěkné svátky, další krásná chvíle!
Ráda bych poděkovala pracovnicím Nového domova v čele s paní Šafářovou za příjemné přijetí i za pohoštění pro děti, bylo o nás opravdu skvěle postaráno.
Cestou domů mi ještě doznívaly v hlavě písničky Cihelňáčku a napadla mě věta, kterou jsem napsala v úvodu – k vykonání milých skutků není třeba mnoho, stačí dobrá vůle. Děkuji všem, že jsem mohla být u toho s vámi.
Krásné Vánoce!
Mgr. Iva Mrózková