Deváťáci v Osvětimi

Ve čtvrtek 6. června se třicetičlenná skupinka zájemců z devátých ročníků vydala, v rámci výuky dějepravy, na cestu do ne příliš vzdáleného, ale neslavně proslulého místa - Osvětimi. Cesta i samotné poznávání areálů obou místních koncentračních a vyhlazovacích táborů bylo doprovázeno ponurým počasím, které jen podtrhlo neveselou atmosféru míst, ve kterých v průběhu druhé světové války zahynulo, dle oficiálních odhadů, 1 300 000 lidí a to především židovského vyznání. Jak ovšem všechny přítomné poučil skvělou češtinou pan průvodce, neoficiální statistiky se šplhají až k 4 000 000 obětí!

Se zatajeným dechem a pochmurnými myšlenkami jsme kráčeli po místech nepopsatelného utrpení, poslouchali popis zvěrstev, kterých se člověk dokáže dopustit na jiných, shlédli pozůstatky vlasů, využívaných v německém válečném průmyslu, či kufrů, původně patřících vězňům přijíždějících na jistou smrt (přičemž na některých z nich byly i názvy českých měst). Nejdrtivěji na nás ovšem dopadla tíha prostředí při průchodu jedinou zachovalou osvětimskou plynovou komorou, jejíž stěny byly opakovaně svědky jedněch z nejděsivějších zločinů proti lidskosti. Po odjezdu z druhé části areálu, poeticky nazvané Březinka, jsme nakonec s úlevou konstatovali, že současnost, jakkoliv těžké zkoušky nám dokáže připravit, je ve srovnání s nepříliš vzdálenou rozbouřenou minulostí řekou poklidně se linoucí krajinou.

Navštivte fotogalerii!

Mgr. Jiří Dominec